Projekt zaměřen na navazování a posilování spolupráce s tuzemskými a zahraničními odbornými pracovišti za účelem získání nových dovedností, špičkového know-how, výměny zkušeností a celkového rozvoje informační báze v oblasti eHealth

Cílem projektu bylo implementovat do výuky lékařství na UPOL nové postupy a technologie na bázi eHealth. (Od roku 2014 se telemedicína zařadila mezi studijní předměty Lékařské fakulty UPOL). V současné době se telemedicína a eHealth vyučují v rámci volitelného předmětu "Telemedicína" ve studijním programu Všeobecné lékařství. Dále probíhá výuka telemedicíny i na Fakultě zdravotnických věd v rámci studijního programu "Organizace a řízení ve zdravotnictví" v předmětu Informační technologie ve zdravotnictví.

Cílem tohoto projektu bylo vytvoření interaktivní elektronické učebnice kardiologie a následná inovace výuky vybraných předmětů, které jsou vyučovány na půdě UPOL. Inovace bylo dosaženo prostřednictvím vytvoření dosud v oblasti kardiologie neexistujícího formátu výukové pomůcky s množstvím videosekvencí z praxe, testů, výkladových částí, ilustrací, funkcemi sociální sítě pro vytvoření komunity atd.

Nová výuková platforma byla semestr pilotně zkoušena a dle zpětných vazeb účastníků finálně implementována do výuky. Její koncept umožňuje neustálé aktualizování. Do inovace výuky se zapojují odborníci z lékařské praxe z celé ČR i ze zahraničí. Konečný výstup byl vytvořen i v anglické verzi, která může najít své uplatnění i v zahraničí.

Cílové skupiny

  • studenti lékařských oborů (jak všeobecného lékařství, tak doktorandské studium)
  • studenti nelékařských oborů (všeobecná sestra, ošetřovatelství, fyzioterapie, radiologický asistent) na všech stupních vysokoškolského studia UPOL.
  • akademičtí pracovníci UPOL, kteří se podílejí na výuce a odborné přípravě studentů.

Klíčové aktivity

  • Sběr a příprava podkladů se zapojením českých i zahraničních odborníků z praxe;
  • Tvorba odborného obsahu nové výukové platformy – textová část;
  • Tvorba odborného obsahu nové výukové platformy – audiovizuální záznamy z lékařské praxe (IKEM, FNOL);
  • Grafické a technické zpracování nové výukové platformy včetně vytvoření mutace v anglickém jazyce;
  • Inovace studijních programů – zavedení platformy do pilotní výuky a následné finální úpravy.
  • Zapojení cílových skupin

Studenti během celého studia měli možnost pracovat s unikátním interaktivním učebním materiálem a účastnili se pilotní výuky a jejího hodnocení. Akademičtí pracovníci se podíleli na tvorbě jednotlivých součástí výukové pomůcky a byli v kontaktu se zahraničními odborníky, účastnili se zahraničních kongresů, seminářů a dalších odborných setkání a poznatky následně využívali během přípravy na tvorbu kardioučebnice a výuku vnitřního lékařství.

Přínos projektu kardioučebnice

Přínos výstupů projektu svým způsobem znamená menší revoluci ve výuce kardiologie. V ČR zatím obdobná výuková pomůcka neexistuje. Výstupy projektu zefektivnily a zkvalitnily vzdělávání studentů i akademických pracovníků a umožňují zvýšit jejich informovanost o aktuálních novinkách v oblasti kardiologie. Hlavním benefitem vyplývajícím z povahy projektu byla možnost obou cílových skupin účastnit se tvorby velmi unikátní výukové pomůcky.

Hlavním cílem projektu kardioučebnice je inovace výuky předmětů vyučovaných na I. interní klinice – kardiologické v rámci magisterských a postgraduálních studijních programů - General Medicine  and Internal Medicine.

Podstata tohoto projektu spočívá zejména ve zpracování a průběžné aktualizaci klíčové výukové pomůcky, kterou je Interaktivní kardiologická výuková

Pro registraci do kardioučebnice použijte následující odkaz: ecardio.cz.

Jedná se projekt zaměřen na podporu a rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce Národního telemedicínského centra (NTMC) a jeho hlavním posláním a cílem je dále rozvinout současnou činnost NTMC v oblasti základního výzkumu a podpořit jeho aktivity směřující k rozvoji vědecko-výzkumné spolupráce v oblasti eHealth a kardiologie

Hlavním cílem projektu bylo analyzovat využitelnost evropských přı́kladů dobré́ praxe v oblastiaktivního a zdravého stárnutí́ a podpořit jejich přenos do praxe v ČR. V rámci projektu došlo k výběru a získaní́komplexních informacı́ o vhodných dobrých praxı́ ze zemı́ EU a ověřených poznatků z využı́vánı́nástrojů ICT pro zkvalitnění́ péče o populaci ve věku 65+ v ČR. Během projektu byla navázána a prohloubena spolupráce s tvůrci dobrých praxı́ v zemích EU, kteří́ nabízejí́ opatřenı́ k dalšímu šı́řenı́. Následně byly poznatky analyzovány, což vedlo k ověřenı́ jejich aplikovatelnosti v podmínkách zdravotnictví́ v ČR. V rámci projektu byly formulovány konkrétnı́ návrhy opatřenı́ pro jejich zavedenı́ do praxe v ČR. Jedná se o soubor doporučení pro realizaci vybraných dobrých praxí v ČR, který doplňuje specializovanou mapu a slouží jako návod pro implementaci a využití vybraných dobrých praxí v ČR.Výsledky výzkumu byly rozšı́řeny na úroveň̌ ministerstev, krajů, municipalit a poskytovatelů zdravotní péče s cílem jejich maximálního využití v praxi.

Více o projektu ZDE.

Výzkum provozního a ekonomického modelu poskytování telemedicínských služeb

Dotační program: TAČR - 3. veřejná soutěž programu ÉTA

Výzva: 3. veřejná soutěž Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA

Poskytovatel podpory: Technologická agentura České republiky

Doba realizace: 4/2020 - 12/2022

Tento projekt reaguje na aktuální společensko-zdravotní otázku, kdy i do oblasti zdravotních a navazujících sociálních služeb pronikají v čím dál větší míře nové technologie na bázi ICT. Jednou aplikačních možností těchto technologií je jejich využití pro poskytování péče prostřednictvím telemedicíny - vzdálené péče o pacienta využívající mobilní zařízení. V řadě zemí (např. Dánsko, Velká Británie, Švédsko, Izrael, Itálie a další) jsou již některé služby rozvinuty a staly se součásti běžné praxe.

V rámci ČR se doposud tyto telemedicínské služby nedostaly do rutinní praxe, jsou využívány v rámci pilotních ověření či dílčích izolovaných řešení. Jedním z důvodu, proč se tyto technologie více nerozšířily, je nepřenositelnost zahraničních modelů poskytování péče z důvodu specifických podmínek v českém zdravotnictví. Pro poskytování těchto služeb tedy v ČR jednoznačně chybí vhodný provozní a ekonomický model, který by definoval, jakým způsobem dané služby rozvíjet a zajistit jejich udržitelnost.

V rámci projektu budou řešeny dva klíčové aspekty celého modelu poskytování služeb, díky čemu bude moci podpořit rozvoje těchto služeb také v podmínkách ČR:

  1. Ekonomické aspekty a od toho odvíjející se model - zde se bude zkoumat, jaké skupiny (zejména plátci péče, poskytovatelé péče, pacienti, rodiny pacientů, veřejný sektor a další) jsou hlavními příjemci výhod a benefitů z poskytování těchto služeb, ty budou následně vyhodnoceny a porovnány s možným nákladovým modelem (zdroji financování) těchto služeb. Výstupem by měla být zpracovaná analýza pro cca 10 telemedícínských služeb jednoznačně identifikující všechny přínosy a náklady těchto služeb a na základě ní navržený ekonomický model financování těchto služeb.
  2. Organizační aspekty a od toho odvíjející se model - zde budou zkoumány organizační aspekty poskytování telemedicínských služeb ve vazbě na všechny skupiny, které do tohoto procesu vstupují (poskytovatelé péče a jejich pracovníci, plátci péče, pacienti - uživatelé služeb, rodiny pacientů, plátci péče, sociální služby a další). Výsledkem bude analýza procesů u cca 10 telemedicínských služeb na straně jednotlivých skupin a na základě ní navržený optimální organizační model poskytování telemedicínských služeb tak, aby tyto služby byly organizačně efektivní a přínosné pro všechny skupiny.

 Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR

Výzkumná zpráva z projektu

Ekonomický model telemedicínských služeb

Výzkum modelu vzdálené psychologické podpory dětských i dospělých paliativních pacientů

Dotační program: TAČR - 4. veřejná soutěž programu ÉTA

Výzva: 4. veřejná soutěž Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA

Poskytovatel podpory: Technologická agentura České republiky

Doba realizace: 10/2020 - 9/2022

Hlavním cílem projektu je reagovat na epidemiologická opatření v souvislosti s výskytem viru COVID 19 (i případně dalších obdobných situací) a pro dětské i dospělé paliativní pacienty navrhnout a ověřit model vzdálené psychologické podpory, který bude moci nahradit osobní péči realizovanou za běžných okolností. Takto navržený a ověřený model bude možno využívat v době, kdy nebude možný osobní kontakt mezi paliativním týmem a jeho pacienty (tj. v době epidemiologických opatření), současně však může i vhodně doplnit způsob poskytování péče a podpory za běžných okolností např. pro pacienty z velkých vzdálenosti. Poskytování paliativní péče prostřednictvím moderních technologií nemá za snahu nahradit osobní poskytování péče, které je tou nejdůležitější složkou ve fázi umírání, ale nabídnout alternativu tam, kde péči není možné zajistit běžnou cestou a také umožnit lidem možnost volby, kdy moderní technologie mohou použít k častějšímu kontaktu se zdravotně sociálními pracovníky. Problematika umírání nebude řešena pouze v domácím prostředí, ale tak směrem do zdravotnického zařízení, kdy rodinným příslušníkům nebylo umožněno rozloučit se svým blízkým z důvodů pandemické situace, kdy platil striktní zákaz návštěv. Hlavním výstupem projektu bude navržený a ověřený model vzdálené psychologické podpory a péče o dětské i dospělé paliativní pacienty.

Uvedený model se zaměří na paliativní pacienty s různým typem onemocnění, zejména půjde o pacienty s chronickým srdečním selháním, leukémií, cystickou fibrózou a onkologicky nemocné pacienty. Nicméně navržený a ověřený model by měl být univerzálně využitelný i u širšího spektra onemocnění včetně vzácných a vrozených onemocnění.

Důvodem výzkum návrhu a ověření modelu vzdálené psychologické podpory právě pro paliativní pacienty je skutečnost, že český zdravotnický systém se o dané pacienty z medicínského hlediska na jednu stranu dokáže s využitím nejnovějších vědeckých poznatků velmi dobře postarat, nicméně jako velký nedostatek se ukazuje chybějící možnost specializované psychologické a sociální podpory, která by úspěšnost celé léčby zvýšila. V současné době jsou ve Fakultní nemocnici Olomouc např. sledování pacienti s pokročilým srdečním selháním pomocí telemedicínských přístrojů. Jedná se zejména o pacienty, kteří jsou nově diagnostikovaní pro srdeční selhání, pacienti s mechanickou srdeční podporou čekající na transplantaci nebo s destinační terapií a pacienty terminálním stádiu (paliativní pacienti). Navržený model psychologické podpory tedy vhodným způsobem doplní současně poskytovaný způsob léčby. Obdobně je tomu u onkologicky nemocných pacientů.